Mšenská Jánovka

Málokterá z třešní má tak pestrou historii jako Mšenská Jánovka. Její původ jak udává Jan Říha ve svých knihách, je ve městě Mšeně, kde vyrostla jako nahodilý semenáček v blízkosti kostela sv. Jana a odtud také její název „Jánovka“. Zajímavý citát z archivu města Mšena uvádí o této třešni: „V okolí mšenském pěstované Jánovky, jimž veškerou pozornost věnovati dlužno, obdržely jméno od kostela sv. Jana, v jehož blízkosti původní strom vyrostl. V sedmnáctém století vyrostl na obecním pozemku u hřbitova kostela toho, vedle kostnice, kde nyní škola stojí, z pohozené pecky třešňový strom, jehož ovoce neobyčejnou velikostí a sladkostí se vyznamenávalo a pozornost všech obyvatelů k sobě obrátilo. Bylo divné, kterak možno, že strom planý, tak výborné ovoce rodí, i byla učiněna zkouška štěpováním na strom jiný u téhož kostela rostoucí, která se též dobře zdařila; třešně z těchto stromů byly velmi vzácné a větším dílem jen zvláštním osobám darem posílány. Když výbornost těch třešní se osvědčila, počalo se mnoho stromů z těchto štěpovati. Každý se ptal jen po „svatojánských“
a chtěl rouby jen z těchto dostati.“ (Jan Říha, České ovoce II.)

Čas plynul a do dnešních dní se bohužel na slávu „svatojánky“ téměř zapomnělo. Kolem jejího rodného Mšena stojí už jen pár více než půl století starých stromů, které každým rokem víc a víc chřadnou.

Popis:

Plody jsou střední velikosti až velké, zpravidla po dvou na jedné velmi kratičké pastopce, z velké části bývá jeden plod o něco málo užší a delší a druhý zase širší a kratší. Tvar plodů je srdčitý, temeno více vyklenuté a celý plod s obou stran mírně zploštělý, po jedné straně je vyznačena dobře znatelná jizva srůstová, která vede od širší jamky stopečné až na temeno plodu. Slupka je tuhá, takže plody vydrží bezpečně dopravu. Pletivo cévní je velmi řídké. Velikost plodů je přibližně stejná neboť 10plodů váží asi 58-60g, výška plodů asi 20-24mm a šířka asi 22mm. Chuť plodů je velmi dobrá a sladce kořenitá.

Stopka je nestejně dlouhá (někdy 50mm), poněkud zakřivená, slabá až tenká, jasně zelená a velmi drobně červeně stříkaná, blíže plodu je pigment výraznější. Pecka má srdčitý tvar. Některé pecky jsou oválnější, podobně jako plody. U otvoru stopečného je mírně vyklenutá, ostruha je posunutá poněkud stranou od středu, hřeben značně široký, po obou stranách srůstové jizvy jsou hlubší rýhy ohraničené ostřejšími hranami. Stěny pecky jsou dosti silné. Kanálek pro svazky cévní je krátký a ústí k semenu v prvé polovině pecky. Zraje v prvé polovině července. (František Ferkl, Třešně, višně a sladkovišně 1958)